Komentáře: Pomůže akreditační komise zlepšit úroveň českého školství?

Od: Anonym

Anonym — Sun, 18 Apr 2021 08:35:49 +0000

Od: Kamil Kopecký

Kamil Kopecký — Sat, 31 May 2014 01:45:20 +0000

Otázka vývoje
Pan Šteffl má zcela jistě pravdu, že při „zlepšení podmínek akreditace“ bude opravdu trvat nějakou dobu, než se změní přístup pedagogů, než se systém nastaví efektivněji a blíže praxi. Na druhou stranu si neumím představit, že by ke stejnému přerodu došlo díky neformálnímu vzdělávání v kratší době. Neformální vzdělávání podle mého názoru dobře funguje u těch, kteří se „chtějí vzdělávat“, tj. jsou pro vzdělávání motivováni.

Navíc je otázkou, kdo by garantoval kvalitu vzdělávání. A také, kdo a jak by ho financoval, jak by se promítlo např. do vzdělávání učitelů (kdo by rozhodl, že např. při absolvování konkrétních typů kurzů by absolvent získal povolení pracovat např. ve školství atd.) atd. Vybudovat tento systém by trvalo minimálně stejně dlouho jako změna akreditace.

Možná se mýlím, možná by se opravdu podařilo v podstatně kratším čase změnit celý systém, ale jsem v této věci poměrně skeptickým, i když bych rád, aby změna proběhla.

Od: Kamil Kopecký

Kamil Kopecký — Sat, 31 May 2014 01:30:08 +0000

školství vs. vzdělání
Díky panu Štefflovi za komentář, termín školství vnímám jako spojení instituce a vzdělávání, tedy nevidím v tom rozpor, ale to je pouze otázka výkladu. V tuto chvíli je nějakým způsobem nastaven systém a já pouze popisuji důvody, proč je rigidní a nereaguje tak, jak by měl. Sám mám velmi rád neformální vzdělávání, neformální aktivity pro děti i dospělé, řady z nich se rovněž aktivně účastním (viz např. projekt E-Bezpečí, WebRangers, Khanova škola atd.), ale připadá mi až moc extrémní pohled postavený na zboření současného systému, na jehož troskách postavíme nový. Uvědomme si, že máme vybudovanou infrastrukturu pro přenos znalostí a dovedností… a nepřipadá mi smysluplné ji zbourat, když ji můžeme modifikovat a upravit s poměrně velkými úsporami zdrojů.

Od: Ondřej Šteffl

Ondřej Šteffl — Fri, 30 May 2014 22:45:15 +0000

pokračování
laných učitelů nějak ovlivnilo vzdělávání dětí a mladých lidí. Takže snad za deset let. A to když všechno bude lépe. Ale jak v té době budou vypadat školy? Kolik se děti budou učit přes internet nebo jinými způsoby? Kolik se budou učit ve třídách od učitelů ve třídách ve škole a kolik od kolegů, vrstevníků, v praxi, v neformálním či informálním učení? Jaké bude role učitele? Průvodce, rádce, kouč, mentor, poradce? Bude nutné, aby uměl nějaký předmět? Jaká bude skladba předmětů? Nemyslím, že nás vylepšování současného systému lépe připraví na změny, které vzdělávání čekají.

Od: Ondřej Šteffl

Ondřej Šteffl — Fri, 30 May 2014 22:33:53 +0000

Ne školství, ale vzdělávání!
Jakkoliv má kolega Kopecký v mnohém pravdu (např. v nesmyslném hodnocení ped. fakult, v nežádoucích vedlejších dopadech europeněz), s jeho závěry se nemohu ztotožnit.

Především je třeba si vyjasnit, co je cíl a co jen prostředek. A cíl byl a je vzdělávání dětí, mladých lidí i dospělých. Veřejné školství. Školy, pedagogické fakulty atd, jsou jen nástroj a prostředek k naplňování tohoto cíle. Je to nástroj, na který jsme zvyklí, v minulosti byl vcelku funkční, všichni ho známe a často si nic jiného neumíme přestavit. Nikdy to však nebyl nástroj jediný. A kolega Kopecký vcelku přesně popisuje, že jeho funkčnost klesá a jeho opravování je čím dál složitější, nákladnější a spornější.

Přestavme si na chvíli, že by se skutečně podařilo nějak změnit kritéria, která uplatňuje akreditační komise. Několik let by trvalo, než by pedagogické fakulty znovu (lépe!) akreditovaly své obory, dalších pět let by trvalo studium v těchto nových oborech a dalších pár let než by vliv takto, nově a lépe vzdě