Od: Anonym

Anonym — Sat, 23 Apr 2022 10:26:25 +0000

Od: Kamil Kopecký

Kamil Kopecký — Fri, 07 Sep 2018 17:14:38 +0000

Díky za názor, Ondřeji, těch rozměrů je tam ještě více, ale schválně jsem se zaměřil na dílčí části, kterým se nevěnuje pozornost…

Od: Ondřej Hausenblas

Ondřej Hausenblas — Mon, 27 Aug 2018 18:05:50 +0000

Za spoustou problémů se školou a dětmi se podle mé zkušenosti víc a víc ukazuje, jak moc se zapomíná, že škola je jiný svět. Nebo jiné prostředí. Být ve škole (a u nás se do ní musí) znamená nebýt na ulici, nebýt doma v obýváku, nebýt v lese ani si poskakovat po hřišti. Je to spíše něco jako být na zkoušce orchestru – člověk se musí sladit s ostatními si se skladbou, která se hraje. Anebo na tréninku florbalu, OK. Prostě ve škole se normálně chová jinak než jinde: je se slušně oblečený a učesaný i nabarvená, nevřeští se ani nevykřikuje a neskáče po místnosti, na nikoho se spontánně neútočí, člověk se nepoddává právě tomu, co ho zrovna napadne. Kdo učí v 1.-2. třídě, ten ví, že to uspořádané chování není nic „normálního“, že se s dětmi musí budovat kultura školního života. Tu potom puberta vší silou rozbíjí, a tím víc záleží na tom, aby i učitelé pamatovali, že i oni jsou ve škole jinde než v nekulturním prostředí.
Regulovat, co děti smějí a nesmějí (a co učitelé nesmějí a smějí), se nedá bez přihlédnutí právě k tomu, jak úspěšně daná škola vytváří to „jiné“ neboli kulturní, vzdělanostní prostředí a pravidla.
Posledních asi 40 let se v reakci na disciplinovanost předchozích staletí oceňuje spontaneita, „přirozenost“. To je v pořádku, jenže to nemá znamenat, že se v jejím jménu zruší soustředění, ohleduplnost ke druhým, cílevědomost a výchova k sebeřízení. A taky vztah k výjimečným chvílím a lidem – bez jisté tolerance a blahovůle by řád byl vězením, a na to děti umějí účinně reagovat.
Takže důvod pro nespouštění her a neposílání zpráviček během výuky a o přestávkách není jen biologický a psychologický, ale pramení z pojetí školy. Slepě si propadej hraní a chatování s telefonem doma nebo kde, ale ne v divadle, ne na operačním sále, ne při startu letadla, ne ve škole.
Ale možná by děti od toho čučení do telefonů odradilo, kdyby ho škola stanovila jako denní povinnost a vymáhala ho 🙂

Komentáře: Zakázat mobilní telefon o přestávkách?

Od: Anonym

Od: Kamil Kopecký

Od: Ondřej Hausenblas