Reklama
 
Blog | Kamil Kopecký

Co vlastně víme o rodičích v digitálním světě? (pohledem výzkumu)

Na začátku listopadu jsme zveřejnili výsledky výzkumu Rodič a rodičovství v digitálním světě, na kterém jsme předcházející půlrok intenzivně pracovali s kolegy z Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s O2 Czech Republic. V dnešním textu se zaměřím právě na nejdůležitější zjištění.

Rodič, dítě, tablet a mobil

Předně je třeba říci, že výzkumů cílených na využívání mobilních telefonů dětmi, jsou celosvětově desítky a možná i stovky. Společně odhalují, že první mobilní telefon logicky rodiče dětem pořizují ve chvíli, kdy nad jejich životem ztrácejí aspoň částečně kontrolu – tedy při vstupu do školy (cca v 2. třídě ZŠ). Na co se však málo upozorňuje, je fakt, že rodiče  dětem tato zařízení „půjčují“ v podstatě od 1 roku života. Tablety (pokud je rodič dítěti pořídí) vlastní děti dříve, než mobilní telefony – např. zaměříme-li se na děti ve věku 5 let, tablet vlastní 11,87 % dětí, zatímco mobilní telefon necelá 3 procenta.

Limitování času tráveného před obrazovkou

Hlavní část našeho výzkumu byla orientována na to, co vlastně rodiče vědí o chování svých dětí v online prostředí a jak jsou schopni zajistit jejich bezpečí. Nejdříve nás zajímalo, zda rodiče nějakým způsobem limitují volný čas dítěte v online prostředí. Rodiče dětem limitují volný čas trávený před obrazovkou především na základě ústní dohody s dítětem, jejíž dodržování rodič kontroluje (67 % rodičů). Logicky následuje vypnutí techniky samotným dítětem jako známka respektování ústní dohody (ve 45 % případů). Další způsob, který volí 38 % rodičů, představuje odebrání/poskytnutí techniky dítěti (tj. rodič např. v konkrétní dobu na konkrétní čas zapůjčí tablet a po uplynutí doby jej dítěti odebere). Drtivá většina rodičů nepoužívá žádné softwarové nástroje, které by čas trávený dítětem u počítače limitovaly.

Vědí rodiče, co jejich děti na internetu vyhledávají a jaký obsah konzumují?

V další části našeho výzkumu jsme se zaměřili na povědomí rodičů o tom, co jejich děti dělají v online prostředí. 82 % rodičů odpovědělo, že vědí, jaké informace na internetu jejich děti vyhledávají, pouze 13 % rodičů se přiznalo, že to nevědí. Podobně rodiče odpověděli i na otázky spojené na navštěvováním internetových stránek – 81,24 % rodičů odpovědělo, že vědí, jaké stránky jejich děti na internetu navštěvují. Docela pozitivní informace. Na druhou stranu když jsme stejnou otázku položili v loňském roce dětem, více než 80 % dětí odpovědělo, že jejich rodiče netuší, co na internetu vyhledávají a jaké stránky navštěvují. A protože se k “závadnému” obsahu dostávají stále, rodiče nijak vyhledávání a přístup k obsahu neomezili.

Pouze 37,11 % rodičů odpovědělo, že svým dětem omezuje vyhledávání informací na internetu (například pomocí aplikace rodičovské kontroly či přepnutím prohlížeče do bezpečného režimu), 62,89 % rodičů dítěti vyhledávání neomezuje. S rostoucím věkem dítěte rodiče omezují dítě ve vyhledávání stále méně – čím je dítě starší, tím je méně omezováno. Pouze cca 20 % rodičů k regulaci přístupu obsahu využívá přepnutí konkrétní služby do bezpečného režimu určeného dětem. Softwarové řešení na bázi systému rodičovské kontroly pak používá přibližně 15 % rodičů.

Rodiče a youtubeři

Samostatná část výzkumu byla věnována fenoménu, který v současnosti ovlivňuje dětí nejvíce – zaměřili jsme se totiž na fenomén YouTube a youtuberství – ovšem očima rodičů. Drtivá většina rodičů videa na YouTube sleduje (87,65 %), většina z rodičů (55,8 %) však uvedla, že YouTube sledují méně než 1 hodinu týdně. 27,63 % rodičů pak YouTube sleduje zhruba 1 hodinu denně. 11,62 % rodičů uvádí, že YouTube nesledují vůbec.

Stejně tak nás zajímalo, zda rodiče sledují alespoň některé známé youtubery – 85 % rodičů uvedlo, že youtubery nesledují. A pokud youtubery sledují (15 %), v drtivé většině (82,93 %) méně než hodinu týdně. Podle odpovědí rodičů více než polovina dětí (58,46 % dětí) youtubery pravidelně sleduje (v 33 % zhruba hodinu denně, v 22,42 % méně než hodinu týdně).

Youtuberství je fenomén s velkým dopadem, proto nás zajímalo, jak vlastně youtuberství a youtubery rodiče jako celek hodnotí. Jako celek hodnotí rodiče youtubery v zásadě negativně, téměř 44 % rodičů vnímá youtubery jako někoho, kdo nutí děti ke zbytečnému trávení volného času na YouTube. 33 % rodičů vnímá youtubery jako vhodné vzory a 31 % jako vzory negativní.

Rodič jako důležitá součást primární prevence

Vzhledem k výskytu rizikových komunikačních forem v online prostředí předpokládáme, že jsou rodiče aktivními články primární prevence, proto jsme se v další části výzkumu zaměřili právě na toto téma. V rámci preventivních aktivit rodiče řeší s dětmi řadu témat, která jsou s chováním v online prostředí spojena, především komunikaci s neznámými lidmi (80,6 %), ochranu osobních údajů (64,23 %), agresi na internetu (55,44 %) a internetové seznamování (53,34 %).

Rodiče sdílející fotografie svých dětí

V posledních letech nám žáci na našich preventivních akcích stále častěji hlásí, že jejich rodiče šíří internetem jejich fotografie, v některých příkladech dětem založili profil či stránku, na které mapují jejich život a vše dokumentují fotografiemi dítěte. Proto nás zajímalo, jak časté toto sdílení fotografií dětí rodiči je.

61,76 % rodičů uvedlo, že fotografii svého dítěte odeslalo jiné osobě pomocí e-mailu, 59,84 % pomocí instant messengeru (Skype, WhatsApp, FB Messenger), 38,43 % pomocí MMS a 33,58 % pomocí sociální sítě (např. sdílením s konkrétní osobou). Více než polovina rodičů tedy fotografie svých dětí aktivně šíří. Rodiče nejčastěji sdílejí fotografie, které umožňují dítě identifikovat (podle obličeje), ale neobsahují sexuální obsah (81,7 %) – rodiče tedy dobrovolně prozrazují identitu svých dětí. Pětina rodičů (20,22 %) také sdílí fotografie, na kterých jsou jejich děti částečně obnaženy a je možné určit jejich identitu. 3,5 % rodičů rovněž připustilo, že na internetu sdíleli fotografii svého obnaženého dítěte v novorozeneckém či kojeneckém věku.

Další detaily najdete ve výzkumné zprávě, která je ke stažení zde.

Reklama