Ačkoli zní základní myšlenka rozhodnutí ve své podstatě poměrně rozumně – z výsledků vyhledávání budou na žádost konkrétních uživatelů odstraněny irrelevantní záznamy (zejména informace zastaralé či údaje osobní povahy) – v praxi je toto filtrování velmi nebezpečné. Umožňuje totiž samotným uživatelům rozhodovat o tom, co je nebo není relevantní. Zkusme si možné zneužití demonstrovat na několika případech.
Představme si situaci, že budeme pro své dítě hledat vhodného dětského lékaře. Zeptáme se známých, přátel… a samozřejmě využijeme také internetového vyhledávače. Mezi výsledky vyhledávání ovšem nalezneme pouze lékaře s pozitivním hodnocením. Jsou tedy všichni pediatři úžasní a perfektní? Skutečně mají všichni skvělý vztah ke svým klientům? Ne, protože lékař s negativními recenzemi jednoduše požádá o vymázání „osobních informací“ o jeho osobě z výsledků vyhledávání. Samozřejmě při podrobnějším hledání můžeme narazit na specializované stránky, které budou obsahovat i negativní recenze – vyhledávač nám ovšem naservíruje informaci zcenzurovanou.
Představme si rovněž situaci, kdy jako zodpovědný volič hledáme informace spojené s představiteli veřejné správy, politiky, poslanci. Samozřejmě chceme vědět něco o jejich minulosti, o tom, zdali se nedopustili něčeho nezákonného, zda nebyli např. za překročení zákona odsouzeni atd. A z výsledků vyhledávání nám tyto informace nevypadnou, protože – dle precedentního rozsudku – informace o jejich minulosti jsou irreleventní.
Samozřejmě o vymazání informací z výsledků vyhledávání může po svém propuštění požádat i jakýkoli delikvent, recidivista, vrah, sexuální abuzér, kdokoli byl odsouzen za spáchání trestného činu. Odsouzení po svém propuštění často argumentují, že „již odčinili svůj dluh společnosti a mají právo být zapomenuti“. Opravdu je to tak? Opravdu mají právo být vymazání z historie? Co na to rodiny obětí, když zjistí, že jsou vrahové ve vyhledávání doslova očištěni?
Cenzura realizována na základě rozhodnutí jednotlivců je velmi nebezpečná, v podstatně popírá základní princip svobodného a neomezeného přístupu k informacím na internetu a umožňuje doslova překrucovat realitu. Do této chvíle Google zasahoval do výsledků vyhledávání minimálně, nyní je však nucen zásadním způsobem cenzurovat internet… a Google je pouhým začátkem konce svobody internetového vyhledávání. Další vyhledávače budou následovat.
Jsme jen krok od toho, aby se do cenzury aktivně zapojili představitelé parlamentních stran, případně vláda a ministerstva, protože bude velmi snadné očistit každého od „všech hříchů minulosti“. Přestane existovat Zemanova viróza, Klausova amnestie, Haškova lež, Nečasova, Paroubkouva či Topolánkova nevěra, Babišova minulost… a chvíli poté zmizí veškeré korupční kauzy českých politiků, protože se stanou irelevantními.
Nenechejme si internet cenzurovat! Važme si svobody přístupu k informacím, kterou nám současná podoba vyhledávání informací poskytuje, a aktivně bojujme proti porušování tohoto základního lidského práva. A přemýšlejme o tom, jak moc jsou naše životy na vyhledávání informací na internetu závislé…